Jak se připravit na novou EU směrnici o přístupnosti (EAA)

Koncem června 2025 vstoupila v platnost evropská směrnice, která na jedné straně spoustě uživatelů zjednoduší život, ale na straně druhé může pořádně „zavařit“ provozovatelům webů, eShopů a mobilních aplikací. Řeč je o často skloňovaném nařízení známém pod zkratkou EAA neboli zákonu o přístupnosti. Lidem se zdravotním postižením nepochybně uleví a výrazně jim usnadní orientaci v online prostředí, avšak vlastníkům webů a aplikací může nahánět hrůzu. Přepracovat již napsaný kód tak, aby plně odpovídal požadavkům EAA, nemusí být totiž technicky vždy úplně snadné. Stejně tak nezapomenout při vývoji nové aplikace na žádný z bodů přístupnosti vyžaduje nejen pečlivost, ale ideálně i nějaké ty zkušenosti s tvorbou přístupného softwaru.

Ať už se vás týká první, nebo druhý případ, nezoufejte. V dnešním článku jsme pro vás dali dohromady všechny podstatné informace o EAA a požadavcích, které tento právní předpis klade na přístupnost vybraných webů, aplikací, systémů a digitálních produktů a služeb. Dozvíte se v něm, co vše obnáší soulad s EAA, na koho se nové nařízení vztahuje a kdo je z něj osvobozen, jaké jsou nejčastější chyby v přístupnosti a jaké postihy hrozí v případě nedodržení povinností. Čtěte dál a uvidíte, že s dobrými informacemi a spolehlivým partnerem pro audit přístupnosti nebo vývoj přístupných aplikací po boku se není čeho bát!

Co se v článku dozvíte?

• Co je EAA a proč vzniklo – Evropský akt o přístupnosti pro 80 milionů hendikepovaných v EU
• Co zahrnuje soulad s EAA – vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a robustnost podle WCAG
• Koho se EAA týká – eCommerce, technologické firmy, banky, doprava a termíny platnosti
• Kdo je z EAA vyňat – mikropodniky, interní systémy a soukromé weby
• Časté chyby v přístupnosti – chybějící alt texty, problémy s ovládáním a kontrastem
• Jaké hrozí postihy za nedodržení – sankce od ČOI a dalších orgánů v řádu statisíců
• Jak Think Easy zajistí soulad s EAA – dodržování požadavků od začátku vývoje

Co je EAA?

Anglická zkratka EAA označuje novou evropskou směrnici European Accessibility Act, česky Evropský akt o přístupnosti (plným názvem „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb“). Jak již napovídá název, toto nařízení si klade za cíl zajistit přístupnost produktů a služeb všem uživatelům, včetně těch s fyzickým či smyslovým hendikepem (zrakovým, sluchovým, pohybovým).

Až dosud platila povinnost zpřístupnění webů a aplikací lidem se sníženými smyslovými a pohybovými schopnostmi pouze pro instituce státní a veřejné správy. Od 28. června 2025 se tyto požadavky nově vztahují i na vybrané komerční subjekty.

Na území EU žije více než 80 milionů lidí, kteří se potýkají s nějakou formou postižení nebo zdravotního hendikepu. Smyslem EAA je posílit ochranu práv těchto osob a zvýšit kvalitu jejich života lepší přístupností produktů a služeb. Toto nařízení má dále podpořit jejich nezávislost, sociální a pracovní začlenění a aktivní účast na společenském životě.

Co vše zahrnuje soulad s EAA?

Snaha usnadnit používání webových stránek, portálů, systémů a mobilních aplikací hendikepovaným osobám je správná a pochopitelná, ale co všechno bude znamenat v praxi? Jaká opatření budou muset poskytovatelé služeb a prodejci produktů zavést, aby jejich weby a aplikace byly považovány za dostatečně přístupné? Pro zjednodušení lze zásady přístupnosti rozdělit do čtyř kategorií podle světově uznávané metodiky Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Ta definuje tři úrovně přístupnosti od základní až po specializovanou: A, AA a AAA. Nařízení EAA vyžaduje střední úroveň, tedy AA.

Vnímatelnost

Kategorie vnímatelnosti popisuje různé smyslové modality, pomocí nichž musejí být uživatelé schopni porozumět obsahu webu nebo aplikace. Jde o to, aby měli návštěvníci na výběr z více možností a aby si mohli přizpůsobit prezentaci informací o produktu nebo službě. To zahrnuje například možnost zvětšení textu bez ztrátu obsahu nebo funkčnosti, dostatečný kontrast mezi textem a pozadím (doporučuje se minimálně 4.5:1), alternativní texty k obrázkům a vysvětlivky k barevně kódovaným prvkům (např. formuláře by neměly různé typy polí odlišovat pouze barevně, ale měly by obsahovat také popisky).

V případě videí je potřeba pamatovat na neslyšící návštěvníky a poskytnout jim titulky nebo transkripty. U nevidomých nebo těžce zrakově postižených osob zase nelze zapomenout na přizpůsobení pro čtečky obrazovek. To vyžaduje logické strukturování stránek podle nadpisů H1, H2 atd. ve správném pořadí, vypracování již zmíněných alternativních textů k obrázkům s informativní a popisnou hodnotou (ne „obrázek produktu“, ale „keramický hrnek s malovanou kočkou“) nebo přirozené řazení jednotlivých karet a záložek. Stránky je před zveřejněním vhodné otestovat pomocí čteček jako NVDA nebo VoiceOver.

V případě mobilních aplikací lze jako jeden z prvků přístupnosti použít také hmatové signály – například formou vibrací.

Ovladatelnost

Přístupné weby a aplikace musí být nutné ovládat nejen myší, ale také pomocí klávesnice. To znamená, že všechny prvky (tlačítka, formuláře, položky menu, záložky atd.) musí být možné používat pomocí klávesových zkratek. Další možností je hlasové ovládání, které sice EAA výslovně nevyžaduje, ale které přístupnost vašeho webu nebo aplikace posune na další úroveň. Nutno podotknout, že tento přístup již klade o něco vyšší nároky na kvalitu kódu, logické označení jednotlivých prvků stránky a testování.

Ovladatelnost tedy znamená především jasnost, předvídatelnost a intuitivnost. Základem je hierarchické členění stránek (struktura nadpisů), konzistentní umístění navigačních prvků a možnost zastavení automatických funkcí (posouvání stránky, karusely, přehrávání videí či animací …). Vyhněte se také vizuálům, které by mohly u citlivých jedinců vyvolat nežádoucí fyzickou reakci (záchvat), jako jsou rychle blikající nebo stroboskopické obrázky či animace.

Srozumitelnost

Srozumitelnost jde ruku v ruce s ovladatelností a v mnoha ohledech se s ní překrývá. Oproti požadavkům na akceschopnost však klade větší důraz na schopnost pochopení obsahu a sdělení každé stránky. Ovladatelnost má uživateli pomoct na webu nebo v aplikaci efektivně provádět konkrétní akce. Srozumitelnost usiluje o to, aby správně rozuměl všem prezentovaným informacím.

Požadavky na srozumitelnost začínají u jednoduchého a přímočarého jazyka. Vyvarujte se technického žargonu, květnatým souvětím a neurčitým formulacím. Uživatel by měl okamžitě pochopit, o co na dané stránce jde. Pokud chcete obsah nabídnout v jazykových variantách, dbejte na kvalitní, přesný a přirozeně znějící překlad.

Ke srozumitelnosti přispívá i konzistentní chování ovládacích prvků. Všechna tlačítka a odkazy by měly dělat přesně to, co od nich uživatel očekává na základě jejich popisu. Pokud se ovládání chová chaoticky, bude uživatelský dojem nepředvídatelný a obsah obtížně srozumitelný. Stejně tak popisy polí formulářů a chybové zprávy musí být jednoznačné a výstižné. Z neurčitých hlášení typu „Chyba 116“ nebo „Neplatný vstup“ uživatel nemá šanci pochopit, kde je problém a co má udělat jinak.

Robustnost

Robustní obsah se vyznačuje technickou stabilitou a kompatibilitou s různými zařízeními, prohlížeči a asistivními technologiemi. Vše začíná u správné struktury kódu. Použitý značkovací jazyk musí být validní, bez chyb a se správně uzavřenými značkami. Dále se doporučuje používat sémantické HTML prvky (<button>, <header>, <nav>, …), aby čtečky obrazovek a další asistivní zařízení dokázaly správně interpretovat obsah stránky.

Robustní kód se pozná také podle toho, že si poradí s technologickými změnami a vývojem – zůstane kompatibilní s novějšími verzemi prohlížečů i asistivních technologií a nezávisí pouze na jednom konkrétním prostředí. Robustnost zkrátka znamená, že obsah bude srozumitelný pro různé uživatele používající různá koncová zařízení a asistivní nástroje.

Koho se EAA týká?

Konečně se dostáváme ke klíčové otázce, která vás pravděpodobně k tomuto článku přivedla: Platí EAA i pro mě? Stručná odpověď: Dost možná ano. Nařízení EAA dopadne na značnou část velkých a středně velkých organizací a firem z následujících odvětví:

• eCommerce: eShopy a všechny weby, které prodávají nějaký produkt nebo službu (k výjimkám se dostaneme…) nebo vykazují jinou komerční činnost.
• Technologické a vývojářské firmy: společnosti navrhující weby, mobilní aplikace, samoobslužné terminály, interaktivní uživatelská rozhraní a další digitální produkty.

• Finanční služby: banky, pojišťovny a veškeré finanční instituce, které nabízejí online služby, jako jsou například internetové bankovnictví nebo mobilní bankovní aplikace. Patří sem také bankomaty nebo fyzické platební terminály.
• Doprava a cestovní ruch: Společnosti nabízející dopravní služby, jako jsou aerolinky, železniční společnosti, provozovatelé autobusových spojení a online cestovní agentury. Přístupnost se týká například i prodejních automatů na jízdenky a jízdní kupóny.

• Online komunikační služby a sociální sítě: Facebook, X, Instagram, TikTok, YouTube a další platformy tohoto typu poskytující digitální služby veřejnosti.
• E-learning a vzdělávací služby: Elektronické knihy a čtečky elektronických knih, digitální knihovny, edukační platformy.

Pokud jste se v některé z kategorií našli a zároveň se na vás nevztahuje žádná z výjimek (viz následující část), povinnost uvést váš web nebo aplikaci do souladu s požadavky EAA pro vás platí. Důležité je ještě zmínit a odlišit od sebe dva termíny. Prvním z nich bylo datum 28. června 2025, od kterého musí požadavkům EAA odpovídat všechny nové produkty, weby, aplikace atd. Tato povinnost je tedy již nějakou dobu v platnosti a při navrhování nového sotwaru je potřeba vycházet z EAA od samého začátku. Jestliže ale například provozujete svůj eShop již deset let a zatím není plně v souladu s EAA, musíte jej do požadovaného stavu uvést nejpozději do 28. června 2030. To znamená, že máte ještě pětileté přechodové období na to, abyste přijali všechna příslušná opatření.

Kdo je z EAA vyňat?

Z požadavků na přístupnost budou v České republice vyňaty v první řadě tzv. mikropodniky – tedy malé firmy do 10 zaměstnanců s ročním obratem maximálně 2 miliony euro. Může se tedy jednat o drobné rodinné firmy, startupy, případně i jednotlivé živnostníky inzerující své služby na internetu.

Dále mají výjimku systémy a aplikace určené výhradně pro interní použití – například vnitropodnikové informační systémy (https://thinkeasy.cz/informacni-systemy-podporte-svuj-byznys-prehlednymi-reporty-a-statistikami/), ke kterým nemá přístup nikdo zvenku a které nenabízejí žádné služby ani produkty veřejnosti.

Požadavky na přístupnost se nevztahují pochopitelně ani na čistě soukromé weby a blogy. Pokud si tedy vedete online cestovatelský deníček, kam nahráváte fotky ze svých výprav pro pár sledujících, aniž byste tím budovali vlastní brand nebo inzerovali merch, můžete být v klidu.

Z EAA jsou vyňaty rovněž některé kategorie produktů a služeb, které nejsou určeny pro běžné komerční použití, ale pouze pro použití ve specializovaných odvětvích. Může se jednat například o průmyslové řídicí systémy, medicínskou techniku, interní software apod.

A konečně zde existuje ještě výjimka tzv. „neúměrné zátěže“, kterou si mohou nárokovat i subjekty, které by jinak pod EAA spadaly. Ačkoli to na první pohled vypadá jako lákavá „mezírka“, jak se z EAA vyvléknout, v praxi bude nutné tuto „neúměrnou zátěž“ konkrétně doložit a prokázat. Pouhé tvrzení typu „teď se nám to moc nehodí, je to pro nás příliš drahé“ pravděpodobně jako důkaz neobstojí.

Časté chyby v přístupnosti

Jakými chybami v přístupnosti weby a aplikace trpí nejčastěji? Jakými nedostatky můžete hendikepovaným uživatelům zkomplikovat orientaci v prostředí vašeho webu nebo aplikace? Podívejme se na ty nejčastější, abyste se jim mohli při vývoji bezpečně vyhnout!

Chybějící nebo nicneříkající alt texty k obrázkům

Alt text umožňuje čtečkám obrazovek převyprávět uživateli slovy obsah obrázků, diagramů, schémat a jiných grafických prvků. Pokud na vašem webu nebo v aplikaci hraje grafika důležitou roli, ale vy u ní nemáte alternativní texty, ochuzujete své návštěvníky o značnou část obsahu a ztěžujete jim pochopení jednotlivých stránek. Totéž platí i pro ovládací prvky, které se tak pro asistivní technologie stávají neviditelnými. Lidé se zrakovým postižením potřebují všechno slyšet, proto si dejte na alternativních popiscích záležet. Dbejte na to, aby byly dostatečně informativní a skutečně popisovaly, co se na obrázku odehrává. Nicneříkající popisky typu „obrázek 21“ totiž přístupnosti rozhodně nijak nepomáhají.

Nemožnost ovládání klávesnicí

Web nebo apka s nedostatečně označenými ovládacími prvky, jako jsou tlačítka, vstupní pole, spustitelná videa atd., znemožňuje používání každému, kdo kvůli svému hendikepu není schopen pracovat s myší. Pro nevidomé nebo motoricky hendikepované uživatele je zásadní, aby se mohli na všechny prvky dostat pouze pomocí kláves se šipkami, tabulátoru nebo klávesových zkratek. Aby to bylo možné, musí být stránky členěny hierarchicky, logicky a předvídatelně. Než svůj software pošlete do světa, raději jej důkladně otestujte z hlediska alternativního ovládání pomocí klávesnice.

Nedostatečný barevný kontrast

Text se špatným kontrastem vůči pozadí se čte špatně i zdravým lidem, natož někomu se zrakovým postižením. Vyvarujte se proto zbytečně „kreativních“ barevných kombinací (pastelové písmo na pastelovém pozadí, světle šedá na bílé apod.) a držte se decentních barev a osvědčeného minimálního kontrastu 4.5:1 definovaného WCAG. Uvidíte, že uživatelé namísto divokých vizuálních kreací ocení spíše dobrou čitelnost a šetrnost vůči očím.

Neresponzivita na různých zařízeních

„Rozsype“ se váš web při zobrazení na mobilu nebo tabletu? Ztrácí se tlačítka mimo obrazovku a překrývají se vám texty? Pak vězte, že zdravým uživatelům procházení vašich stránek silně znepříjemníte, ale hendikepovaným návštěvníkům jej rovnou znemožníte. Pro osoby s omezenými motorickými schopnostmi bude nemožné trefit se do příliš malých tlačítek nebo se na stránce vůbec vyznat. Vždy pamatujte na to, že si váš web mohou lidé zobrazovat na různých zařízeních s různým rozlišením a orientací obrazovky.

Jaké hrozí postihy při nedodržení požadavků EAA?

Ačkoli může být pro některé subjekty implementace požadavků EAA nákladná nebo technicky komplikovaná, určitě se nevyplatí zbytečně riskovat tím, že bude organizace své povinnosti ignorovat a doufat, že se na nic nepřijde. Soulad s EAA kontrolují v jednotlivých zemích příslušné pověřené orgány. V České republice to jsou Česká obchodní inspekce (ČOI), Úřad pro ochranu osob se zdravotním postižením, Úřad pro ochranu osobních údajů a Český telekomunikační úřad.

V případě zjištění nedostatků hrozí danému subjektu peněžitá sankce nebo zákaz prodeje konkrétního digitálního produktu či služby. Výše pokut není stanovena předem, ale bude se patrně odvíjet od výše obratu a závažnosti porušení v jednotlivých případech. Vzhledem k dřívějším aktivitám ČOI v online prostředí se lze domnívat, že sankce se mohou v horším případě šplhat do statisíců až milionů korun. Podcenění tedy rozhodně není na místě. Mezi nejpřísněji postihované prohřešky se řadí neoprávněné použití označení o shodě (CE), uvedení výrobku na trh bez splnění požadavků na přístupnost nebo nepřijetí nápravných opatření.

Aplikace od Think Easy jsou automaticky v souladu s EAA

Vztahují se na vás požadavky EAA, ale je pro vás složité se v nich vyznat? Máte obavu z toho, že něco opomenete a zaděláte si na problém? Nemáte lidi nebo kapacitu na to, abyste si „ohlídali“ všechny právní aspekty a splnili povinnosti vyplývající z nové legislativy?

Naštěstí zde existuje jednoduchý způsob, jak na EAA vyzrát – obrátit se s vývojem aplikace na odborníky z Think Easy! Pokud váš software musí ze zákona splňovat kritéria směrnice o přístupnosti, navrhneme jej podle nich od samého začátku! Budete tak mít klidné spaní a nebudete se muset obávat kontrol či postihů. Chcete-li hodit všechny starosti s EAA za hlavu, vyplňte náš kontaktní formulář a domluvte si nezávaznou konzultaci. Rádi se seznámíme s vaším projektem a postaráme se o to, aby plně vyhovoval všem regulacím!