Co je agilní vývoj a proč ho používáme?

Vývoj softwaru se řídí metodami, díky kterým je práce efektivnější a samotný výsledek také často mnohem lepší. Pokud je tedy vše správně nastaveno. Jednou z nejlepších metodik, kterými se vývojáři při realizaci projektu mohou řídit, je agilní vývoj.

Proč agilní vývoj vznikl?

Předchůdcem agilního vývoje je takzvaný vodopádový model, u kterého se vývoj řídil pevně daným postupem. Postupem času však začal tento model narážet na řadu problémů, které souvisely především se změnami v průběhu vývoje, a tedy i s organizací celkového vývoje. Proto byla v roce 2001 v tomto manifestu definována nová metodika, která je během vývoje schopna pružně reagovat na změnu požadavků.

Základním principem agilního vývoje je proto úzká spolupráce mezi vývojářským týmem a zákazníkem, který poptává software. Celá metodika má řadu přístupů, kterými se řídí. Nejčastěji používaným je tzv. Scrum (další metodiky jsou například XP, FDD, Lean development, TDD, Crystal metodiky atd.). Scrum spočívá v rozdělení vývoje softwaru do několika etap, kterým se říká sprinty a trvají v rozmezí jednoho až čtyř týdnů.

Klíčovou částí jsou dále standupy, což je proces, kdy každý člen vývojového týmu referuje o své činnosti a o tom, co se mu povedlo v předchozím dni udělat, do čeho se dále pustí nebo na jaké problémy případně narazil.

Jak sprinty probíhají?

V takzvaném nultém sprintu přichází na řadu důkladná analýza celého projektu, kdy dojde k rozčlenění jednotlivých funkcionalit, obrazovek a činností do jednotlivých bloků. Tyto bloky se následně nahrají do takzvaného Product Backlogu.

Celkový počet sprintů záleží na velikosti projektu. V každém z nich je vytvořena určitá definovaná část softwaru (funkce), na kterou se vážou právě některé z činností, které jsou zapsány v Backlogu. Smysl každého sprintu je kompletní dokončení celé části dané funkcionality tak, aby byla předvedena zákazníkovi v tzv. připomínkovém řízení. Zákazník pak může navrhnout požadavky na změny, úpravy či schválit vyvinutou část projektu.

Pokud jsou nutné změny či úpravy, mohou se integrovat již v rámci dalšího sprintu a nejedná se tedy většinou o příliš velký zásah do celkového systému, jako tomu docházelo například u vodopádové metody. V případě schválení tohoto sprintu nastává sprint následující, kdy dojde k tvorbě další části softwaru. Takto pokračujeme dále a dále až do samotného dokončení projektu a finálního nasazení.

U agilního vývoje je aktivní přístup obou stran základ

Agilní vývoj vyžaduje úzkou spolupráci mezi klientem a vývojářským týmem. Ne každý zákazník má ale dostatek času na konzultace, kontroly, tvorbu připomínek a další činnosti, které jsou potřeba řešit v rámci vývoje tak, aby se celý projekt posouval kupředu. Proto je velmi důležité před zahájením prací na projektu určit, jakým způsobem bude probíhat spolupráce a zda jsou obě strany s takovou formou plně seznámeny. Nejlepší cestou je na straně klienta vybrat někoho, kdo bude mít celý projekt a komunikaci s vývojářskou agenturou na starosti a nezapomenout na to i vyčlenit dostatečný časový prostor v jeho pracovních povinnostech.

I v dnešní době není špatně, pokud se rozhodneme pro klasický vodopád. Vždy záleží na podmínkách a dispozici klienta. Agilní vývoj je efektivní a skvěle uplatnitelná metoda, ale je třeba s ní od začátku pracovat tak, jak je definována, aby z ní vývojáři i klient získali maximum. Pochopení a dobré nastavení spolupráce je proto klíčové. A o tom už jsme také psali.

Podívejte se také na průběh spolupráce s naší agenturou.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.