
Chcete, aby byl vývoj vaší příští aplikace co nejefektivnější a zbytečně se neprodražoval? Těšíte se na technicky bezvadné řešení, které bude šlapat jako hodinky? Nemůžete se dočkat, až svou vysněnou apku konečně pustíte mezi uživatele a budete sledovat jejich odezvu? Pokud jste si na některou z těchto otázek odpověděli kladně, určitě by vás měl zajímat následující článek věnovaný metrikám ve vývoji aplikací!
Stejně jako všude jinde i ve vývoji softwaru platí, že skutečný pokrok je jedině takový, který lze objektivně změřit. A právě k tomu slouží pestrá škála metrik (číselných ukazatelů), které vám jak během samotného vývoje, tak po spuštění aplikace budou ukazovat, jak se vám v jednotlivých oblastech daří dosahovat vytyčených cílů. Projděte si spolu s námi metriky, které vám pomohou zajistit nejen perfektní technickou funkčnost vašeho řešení, ale i vynikající uživatelský dojem a spokojenost zákazníků. Na závěr přidáme jako vždy pár tipů, kterých nejčastějších chyb je potřeba se vyvarovat. Uvidíte, že metrik se nemusíte bát a můžete jejich sílu využít ve svém dalším projektu!

Metriky, které vás budou zajímat ve fázi vývoje, se týkají hlavně technických aspektů vaší aplikace. To zahrnuje jak vlastnosti samotného kódu, tak následně i efektivitu jeho provádění. Ve středu pozornosti se bude nacházet vnitřní struktura aplikace a její fungování, zatímco po spuštění vás bude zajímat primárně chování uživatelů.
Využití metrik ve fázi vývoje začíná již u samotného kódu. Ostatně každá aplikace je jen tak dobrá, jak dobrý je její kód – proto se vyplatí sledovat některé metriky co nejdříve. Jedním z těchto brzkých ukazatelů je cyklomatická složitost měřící stupeň komplexity programu. Tato hodnota udává, jak náročné je porozumění, provádění a testování kódu. Čím vyšší složitost, tím větší je riziko chyb a pádů aplikace v pozdějších fázích. Dalším podobným indikátorem může být duplikace kódu. I tato metrika vás varuje před možnými budoucími bugy a pády aplikace a poskytuje vám cennou zpětnou vazbu hned v začátcích.
S analýzou kódu vám pomůže celá řada moderních nástrojů jako například SonarQube, ReShaper nebo Codacy. Kromě cyklomatické složitosti a duplikace kódu lze samozřejmě sledovat ještě spoustu dalších metrik, které si můžete navolit podle potřeby.
Výskyt bugů (chyb) a pádů aplikace je tím nejdůležitějším ukazatelem, který by vás měl v počátečních fázích vývoje zajímat. V první řadě totiž potřebujete vytvořit technicky funkční řešení, které uživatelům umožní dosahovat toho, co si od aplikace slibují. Teprve po zajištění základní funkcionality má smysl zabývat se UX designem, grafickou podobou, pokročilými funkcemi nebo možnostmi budoucí monetizace.
Se sledováním této metriky vám pomohou nástroje jako Firebase, Sentry nebo Crashlytics, které jsou schopné poskytovat zpětnou vazbu v reálném čase během testování. Případné problémy tak podchytíte včas a ušetříte si spoustu úsilí, které byste jinak museli věnovat jejich složitému vyhledávání a odstraňování v pozdějších fázích. Nově tyto nástroje nabízejí také prvky umělé inteligence a integrace s dalšími službami.

Poté, co v kódu „vychytáte“ bugy a zajistíte, aby aplikace nepadala, přichází na řadu výkonnostní metriky. Vaše apka musí být pochopitelně nejen funkční, ale také dostatečně rychlá. Zajímejte se o parametry, jako je doba spuštění, doba načítání jednotlivých stránek nebo odezva. Nedostatečný výkon může uživatele odradit stejně jako chyby nebo pády aplikace, proto je důležité tyto metriky bedlivě monitorovat a efektivně je využít při vývoji.
S měřením výkonu vám pomůže třeba služba Firebase Performance Monitoring. Ta je určená pro Apple, Android i webové aplikace. Mezi další známé nástroje tohoto typu patří BrowserStack, Appium nebo AWS Device Farm.
Výkonnost aplikace je kromě kvality kódu dána také součinností s dalšími vrstvami, jako jsou servery, databáze nebo rozhraní API. Sledovat lze proto třeba metriky dostupnosti serverů, protože ta je pro stabilní infrastrukturu zásadní. Měřením výkonnosti databázových dotazů můžete zjistit, jak efektivně probíhá komunikace s databází. V případě, že vaše aplikace obsahuje také rozhraní API kvůli napojení služeb třetích stran, je možné monitorovat i dobu odezvy a množství požadavků, které API zvládne zpracovat.
Jakkoli se to všechno může na první pohled zdát složité, s moderními analytickými nástroji nemusí být sledování těchto metrik raketovou vědou. Pro měření dostupnosti serverů se skvěle hodí služby Pingdom nebo UptimeRobot. Výkonnost databází pro vás změří nástroje SolarWinds nebo Redgate SQL Monitor. K testování API můžete použít například služby Postman nebo Runscope.
Když už vaše aplikace šlape jako hodinky a máte ji po technické stránce důkladně otestovanou, přichází okamžik, na který jste se určitě těšili od samého začátku: Uvedení do obchodů App Store nebo Google Play! Vaše apka konečně zamíří mezi skutečné uživatele, kteří rozhodnou o jejím úspěchu či neúspěchu. Sledování různých metrik tímto ale ani zdaleka nekončí, ba právě naopak! Zatímco v první fázi vám metriky poskytovaly zpětnou vazbu pouze ohledně technické funkčnosti, nyní vám začnou ukazovat, zda se vaší aplikaci daří naplňovat její hlavní cíl – a tím je vždy uspokojení poptávky uživatelů po řešení určitého problému. Právě chování uživatelů vám prozradí, zda lidé považují vaši aplikaci za užitečnou, zda se v ní cítí dobře a zda vůči vám zůstanou loajální i do budoucna.
Přímočarým ukazatelem obliby vaší aplikace je prostý počet aktivních uživatelů – měřeno za den (Daily Active Users, DAU) nebo za měsíc (Monthly Active Users, MAU). Tato jednoduchá metrika udává míru zapojení vaší uživatelské základny. Vyšší hodnota je dobrým signálem, nízká hodnota naopak znamená, že uživatelé nenacházejí ve vaší aplikaci přidanou hodnotu a rychle ji opouštějí.
Další hojně používanou metrikou je míra udržení. Ta udává procento uživatelů, kteří pokračují v interakci s aplikací i po určité době, například po 1 dni, po 7 dnech, po 30 dnech atd. Tento ukazatel vám odhalí, kolikátý den životního cyklu aplikace je kritický a kdy hrozí odliv uživatelů. Vaším úkolem je pochopit, proč se tak děje, a podniknout kroky ke zvýšení míry udržení – třeba pomocí push notifikací nebo reklam pro opětovné zapojení. Pokud ovšem vaše míra udržení zůstává vysoká, signalizuje to spokojenost s vaší aplikací. Dosáhnout toho ovšem není snadné, protože konkurence v odvětví mobilních aplikací je obrovská a podle statistik přibližně jedna pětina uživatelů použije většinu aplikací pouze jednou.
Míra odchodu je v podstatě inverzní metrikou k míře udržení. Udává procento uživatelů, kteří aplikaci po určité době přestanou používat – buď ji zase odinstalují, nebo zruší předplatné. Vysoká míra odchodu vám dává stejný signál jako nízká míra udržení: Uživatelé u vás nenacházejí přidanou hodnotu, a proto ztrácíte jejich zájem. To může mít více důvodů. Třeba vaše aplikace příliš často padá nebo je plná chyb, což uživatele frustruje. Nebo zobrazuje příliš mnoho push notifikací a vyvolává dojem spamu. Příčinou vysoké míry odchodu může být také příliš málo nového obsahu. V každém případě musíte pravý důvod odhalit a co nejdříve vyřešit.

Tato metrika pro vás bude klíčová, pokud potřebujete sledovat nákupy v aplikaci, počty předplatných a registrace. Udává procento uživatelů, kteří provedli požadovanou akci, jakou může být třeba právě nákup předplatného. Nízká míra konverze může znamenat, že musíte zjednodušit proces nákupu nebo zákazníky lépe motivovat. Tento ukazatel v podstatě měří efektivitu vašeho user flow (uživatelského scénáře, cesty zákazníka). Nepřímo se do něj však mohou promítat i technické parametry jako například doba načítání stránek (příliš pomalé načítání uživatele frustruje a vede k předčasnému opuštění aplikace).
Metrika známější pod anglickou zkratkou CAC (Customer Acquisition Cost) vyjadřuje náklady, které je potřeba vynaložit na přesvědčení potenciálního zákazníka či uživatele k instalaci aplikace nebo zakoupení předplatného. Říká vám, kolik vás stojí reklamy, partnerství nebo jiné marketingové aktivity potřebné na to, abyste získali jednoho nového uživatele.
Pokud se chcete blíže zaměřit na vzorce uživatelské chování, věnujte pozornost délce a frekvenci relací. Kolik času lidé tráví ve vaší aplikaci během jedné návštěvy? Jak často se vracejí? Delší a častější návštěvy jsou pozitivním signálem, který poukazuje na dobrý uživatelský dojem a celkovou spokojenost. Nezapomeňte také, že delší doba strávená v aplikaci může vést k většímu počtu nákupů. Jedním ze spolehlivých způsobů, jak dosáhnout delších a častějších relací, je kvalitní a aktuální obsah.
Zajímá vás, jak si vedete ve srovnání s konkurencí v obchodech App Store a Google Play? Sledujte pořadí vaší aplikace buď v kategorii pro vaši zemi, nebo pořadí podle specifických vyhledávacích dotazů. Konkurence na obou platformách je obrovská a uspět v ní není vůbec snadné, avšak čím přesnější informace o vašem postavení budete mít, tím efektivněji můžete optimalizovat svou marketingovou strategii a cílit na nové uživatele.
Zatím jsme se věnovali pouze tomu, jaké metriky a jakým způsobem používat při vývoji a po nasazení aplikace. Na závěr je potřeba upozornit také na pár častých chyb, kterých je důležité se vyvarovat.
Častou chybou je přílišné zaměření na metriky po spuštění aplikace na úkor technických metrik během samotného vývoje. Pokud s použitím metrik budete čekat až na nasazení finálního produktu, zaděláváte si na zbytečné komplikace. Výkonnostní a jiné technické metriky (kvalita kódu, rychlost, dostupnost serverů a databází, …) vám pomohou nabídnout uživatelům bezvadně vyladěnou apku, kterou nebudou sužovat časté pády ani jiné neduhy. Jestliže monitorování těchto ukazatelů v raných fázích zcela opomenete, může se vám stát, že vaše aplikace v drsné konkurenci neobstojí kvůli elementárním funkčním nedostatkům.

Metriky mohou být mimořádně efektivním nástrojem, který vám pomůže vyladit aplikaci po technické stránce přesně podle vašich představ a následně s ní oslovit požadované cílové publikum. To vše ale pouze za předpokladu, že máte jasně stanovené cíle nebo benchmarky, ke kterým se chcete přiblížit. Sledování nejrůznějších metrik samo o sobě vám úspěch nezaručí, protože nevíte, co přesně pro vás úspěch znamená v řeči čísel. U každé monitorované metriky je proto důležité definovat si požadovaný stav, kterého má aplikace dosáhnout. Teprve poté můžete vyhodnotit, zda se vám cíl naplnit podařilo, nebo ne.
Poslední chyba se může zdát poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že jsme v celém článku přínos metrik vyzdvihovali a k jejich používání soustavně nabádali. Kromě jejich úplného ignorování však existuje i opačný extrém, a tím je naopak „překombinování“. Zbytečně složité použití příliš velkého množství metrik vás totiž akorát zahltí hromadou čísel, v níž můžete snadno ztratit ze zřetele ten hlavní cíl – aby vaše aplikace měla originální myšlenku a přinášela skutečné řešení nějakého problému. Metriky mají být pouze pomocníkem, který pro vás bude hlídat všechny důležité ukazatele a nasměruje vás k úspěchu, ale na prvním místě je vždy celkový dojem, který si uživatel z interakce s vaší aplikací odnese.
Pustili jste se do vývoje vysněné aplikace, ale není pro vás snadné zorientovat se v množství dostupných metrik a efektivně je nastavit? Nevíte, které ukazatele má pro vás cenu sledovat a kterým naopak pozornost věnovat nemusíte? Nechte si poradit od našich expertů na mobilní i webové aplikace! Díky bohatým zkušenostem nejen se samotným vývojem, ale také s optimalizací výkonu, UX designem a marketingem vám pomohou zorientovat se v metrikách, vyberou pro vás ty nejdůležitější a doporučí nastavení adekvátních cílových hodnot. Pokud máte zájem o nezávaznou konzultaci, vyplňte náš kontaktní formulář a domluvte se na podrobnostech spolupráce!