Jak dlouho trvá vývoj informačního systému?

Potřebuje vaše firma nový informační systém, který zefektivní její fungování, sníží provozní náklady a usnadní život vám i vašim zaměstnancům? Jste odhodláni pustit se do vývoje – ať už na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s profesionálním partnerem – ale nemáte představu o tom, jak dlouho vývoj informačního systému trvá? Asi každý by si přál mít vysněný software hotový jako lusknutím prstu, avšak ve skutečnosti se vám snaha věci příliš uspěchat nemusí vyplatit. Plánování vývoje informačního systému na míru se totiž řídí zákonitostmi, které nemusí být lidem bez dostatečných zkušeností na první pohled zřejmé.

Dnešní článek vám proto přinese odpověď nejen na otázku „Jak dlouho trvá vývoj informačního systému?“, ale hlavně vám nabídne praktické tipy týkající se plánování celého projektu, upozorní vás na nejčastější chyby, které jej zbytečně protahují, a poradí vám, jak vývoj urychlit bez ztráty kvality. Pokud se tedy chystáte vrhnout do vývoje vlastního informačního systému, čtěte dál a dozvíte se vše, co potřebujete vědět!

Proč je doba vývoje u každého informačního systému jiná?

Dvě nejčastější otázky, které si klienti před zahájením vývoje informačního systému kladou, zní: „Kolik to bude stát?“ a „Jak dlouho to bude trvat?“. Ani na jednu z nich pochopitelně neexistuje jednoznačná, všeobecně platná odpověď. Jak v případě ceny, tak v případě doby trvání musí být odhad individuální, vycházející ze specifikací konkrétního projektu. Abyste si však mohli vytvořit alespoň hrubou představu, podívejme se na to, co je a není rámcově možné.

Každý informační systém je jedinečný. Dokonce i u dvou zdánlivě podobných řešení může v odlišných prostředích vývoj probíhat jinak dlouho – v závislosti na firemních procesech, technických omezeních nebo předpokládaných případech použití. Pokud ale vyjdeme z vlastních zkušeností, většinou jsou časová rozmezí následující (časové údaje uvádíme bez analýzy, která v případě informačního systému může trvat déle než samotný vývoj):

Typ informačního systému	Co vše vývoj zahrnuje?	Odhadovaná doba vývoje (bez analýzy)
Jednoduchý interní systém	Základní správa databáze, uživatelsky přívětivé rozhraní, jednoduché nástroje řízení přístupu, jednoduchá logika (základní pracovní postupy a pravidla)	2 až 4 měsíce
Středně velký systém	Složitější databáze, částečná integrace se stávajícími podnikovými systémy, sofistikovaný návrh UI/UX, pokročilejší funkce zabezpečení a šifrování dat, automatizované pracovní postupy, reporty a analytika.	4 až 9 měsíců
Komplexní podnikový systém	Vícevrstvé databáze, vysoká dostupnost a redundance, pokročilá integrace (služby třetích stran, API, externí databáze), škálovatelná architektura, pokročilé zabezpečení, zpracování dat v reálném čase, AI, DevOps a CI/CD pipeliny	12 měsíců a déle

• Jednoduché interní systémy (např. dashboardy pro reporting): Tyto nástroje typicky slouží k řešení jednoho konkrétního problému a jsou určené pouze pro omezenou skupinu uživatelů. Vyznačují se úzkým rozsahem, nízkým počtem funkcí a minimální integrací. Pokud jde vše tak, jak má, podaří se vývoj těchto aplikací většinou dokončit během 2 až 4 měsíců.
• Středně velké systémy (např. CRM, sledování skladových zásob, vlastní portály): Tyto systémy již zahrnují větší množství podnikových procesů, vyžadují hlubší integraci (e-mail, účetnictví, ERP, …) a jejich vývoj je potřeba plánovat o něco důkladněji. Projekt se zpravidla rozdělí do více modulů a fází, které mohou být zaváděny postupně. Velmi hrubým odhadem lze u těchto systémů počítat s dobou vývoje okolo 4 až 9 měsíců.
• Komplexní podnikové systémy (např. ERP s pokročilou systémovou integrací): Tato robustní řešení na úrovni celé organizace zahrnují všechna oddělení a všechny podnikové procesy. Často se neobejdou bez komplexní migrace dat a dlouhodobé koordinace. Příprava takového projektu vyžaduje opravdu důkladnou a detailní analýzu, velmi podrobný harmonogram rozdělený do mnoha fází, precizní přiřazení rolí a odpovědností a obsáhlou dokumentaci. Doba vývoje takových systémů může klidně přesáhnout jeden rok.

Co ovlivňuje délku vývoje informačního systému?

Co všechno má vliv na to, jak dlouho si budete muset na kýžený informační systém počkat? Do hry vstupuje celá řada faktorů, které můžeme pro zjednodušení rozdělit do následujících kategorií.

Rozsah a typ systému

Co vlastně vyvíjíte? Jednoduchý interní nástroj s několika málo funkcionalitami pro konkrétní oddělení vaší organizace? Nebo robustní ERP systém s nejnovějšími vychytávkami v podobě AI, integracemi s dalšími podnikovými aplikacemi a zpracováním velkých dat?

Čím komplexnější softwarové řešení, tím delší časový rámec. Systémy, které budou zahrnovat různé oblasti vaší obchodní činnosti, oddělení napříč celou organizací a velké množství uživatelů a procesů, pochopitelně vyžadují větší prostor pro návrh, implementaci, testování a nasazení.

Technické aspekty

Stavíte systém takříkajíc „na zelené louce“, nebo jej potřebujete integrovat do stávajícího ekosystému podnikových nástrojů a aplikací (účetnictví, CRM, sklady, …)? Pokud již máte vybudovanou určitou IT infrastrukturu a chcete vše skloubit do jednoho efektivního celku, počítejte s tím, že každé další napojení API nebo služby třetí strany zvyšuje komplexnost a znamená úsilí navíc.

S tím jde ruku v ruce i migrace dat ze starých systémů. Čištění, konverze a import dat z původních nástrojů do nového řešení jsou častým zdrojem nepříjemných překvapení a zdržení. Nějaký čas zabere i správné nastavení zabezpečení a řízení přístupu – pokud váš systém uchovává citlivé nebo dokonce zákonem regulované údaje, mohou se na váš systém vztahovat striktní oborové normy, které předepisují požadovanou úroveň ochrany.

Kvalita přípravy

Čím lépe je projekt po všech stránkách připravený, tím hladší bude jeho průběh. Jednoznačně definované cíle, podrobná analýza, transparentní přiřazení rolí a odpovědností – to vše může dobu vývoje informačního systému zkrátit klidně i o týdny až měsíce. Jestliže každý ví, co má dělat, s kým komunikovat a jaké termíny dodržovat, riziko průtahů se značně snižuje.

Připravenost a proaktivita klienta

Možná to zní, jako bychom chtěli přenést část odpovědnosti za průběh projektu na klienta, nicméně z vlastní zkušenosti víme, že na rychlost vývoje mají vliv právě i sami klienti. Pro vás je to však dobrá, nikoli špatná zpráva – rychlejším výsledkům můžete jít aktivně naproti svou připraveností a otevřenou komunikací! Klient může vývoji systému pomoct třeba tím, že si vyhradí dostatečné personální kapacity a přiřadí k projektu osoby, které budou mít oprávnění schvalovat naprogramované části, poskytovat zpětnou vazbu a rozhodovat. Důležitá je spolupráce také ve fázi interního testování a zavádění, kdy je potřeba správným způsobem zapojit netechnické uživatele, dát jim systém k vyzkoušení a zaškolit je.

Nejčastější chyby, které prodlužují vývoj

Když už víte, co všechno ovlivňuje délku vývoje informačního systému, můžeme plynule přejít k nejčastějším chybám. Podívejme se na typické nedostatky, které mohou celý proces zbytečně natáhnout o pár týdnů, a navíc se i negativně podepsat na konečné kvalitě.

Časté změny zadání

Pro analytiky i vývojáře je důležité, aby od začátku přesně věděli, na čem mají pracovat a jaký účel mají jednotlivé funkce plnit. K tomu slouží úvodní schůzky a oboustranné odsouhlasení rozsahu projektu. Noční můrou každého týmu jsou výraznější změny zadání v průběhu prací, kdy už mohou být některé části téměř hotové. Kromě možných vícenákladů hrozí také narušení celého harmonogramu a plánu pracovních činností. Časté úpravy požadavků brání vývojářům dostat se „do tempa“ a jsou pro všechny účastníky frustrující. Pokuste se proto rozsah projektu definovat co nejpřesněji hned na začátku a případné změny provádějte pouze ve výjimečných případech.

Nedostatečná komunikace mezi klientem a vývojáři/analytiky

K průtahům může docházet také v důsledku neefektivní komunikace mezi klientem a týmem vývojářů/analytiků. Pokud zpětná vazba přichází pozdě, není jednoznačná nebo pokud je klient v komunikaci celkově pasivní, projektu může takříkajíc „spadnout řetěz“. My v Think Easy tomuto riziku předcházíme volbou agilního přístupu, který je založený na krátkých vývojových cyklech a průběžných předávkách již hotových částí aplikace. Klientovi je tak v pravidelných intervalech (např. dva týdny) prezentován aktuální stav, aby jej měl možnost často připomínkovat a byl celkově v obraze. Aktivní spolupráce znamená vždy rychlejší a kvalitnější vývoj.

Podcenění přípravy

Chybějící dokumentace, nejasné cíle, neurčitě definované scénáře použití… To je jen pár oblastí, jejichž zanedbání na začátku projektu vás může později dostihnout a zbytečně zdržet. Pokud si naopak dáte s přípravou záležet a nic nepodceníte, budou na sebe následně jednotlivé činnosti krásně navazovat a vše půjde jako na drátkách.

My v Think Easy se proto nikdy nesnažíme věci zbytečně uspěchat – v konečném důsledku bychom tím čas neušetřili ani sobě, ani vám. Předběžné analýze každého projektu věnujeme vždy tolik času, aby každému bylo naprosto jasné, co má dělat, kdo za co odpovídá a na koho se v případě problémů obrátit. Pokud si to klient přeje, provádíme také procesní analýzu, která nám umožní dokonale zmapovat podnikové procesy a „vymodelovat“ podle nich informační systém tak, aby dokonale zapadl do organizační struktury.

Nedostatek testovací kapacity na straně klienta

I když vývojáři vše stíhají ve stanovených termínech, projekt se může zaseknout na nedostatečné testovací kapacitě u klienta. Dokončené části softwaru musí někdo vyzkoušet a schválit, aby bylo ověřeno, že vše funguje tak, jak má. Tomuto zcela zbytečnému zdržení může klient předejít jednoduše tím, že k projektu přiřadí vlastní testery s dostatečným předstihem. 

Jak realisticky naplánovat harmonogram?

Při plánování realistického harmonogramu vývoje informačního systému je dobré se držet několika obecných pravidel, která platí pro každý projekt. 

Za prvé: Vždy počítejte s časovou rezervou minimálně 20 až 30 %. Když si věci plánujeme v hlavě, máme tendenci počítat s tím, že vše půjde ideálně. To vede k podcenění časových úseků. Ve skutečnosti je naopak mnohem pravděpodobnější, že se něco pokazí, zadrhne nebo protáhne, takže je rozumné konečný odhad navýšit o uvedená procenta. Ať už se jedná o změny rozsahu projektu, technické překážky nebo pomalé rozhodování, s časovou rezervou budete připraveni (téměř) na vše.

Za druhé: Vycházejte při plánování z minimálního životaschopného produktu neboli MVP. Zaměřte se na vytvoření co nejjednodušší, ale funkční verze systému, která vám brzy ukáže, zda se projekt ubírá správným směrem a vývojáři nemarní čas programováním zbytečností. Na tomto „podvozku“ můžete poté postupně budovat další a další funkce podle zpětné vazby zkušebních uživatelů. Dobu do vypracování MVP lze odhadnout lépe než v případě celého systému, což vám umožní přesnější plánování a rozvrh pracovních činností.

Za třetí: Vsaďte na modulární přístup a postupné nasazení. Opět platí, že pokud systém rozdělíte do více na sobě nezávislých bloků, bude pro vás snazší odhadnout, kdy asi budou jednotlivé části dokončeny a nasazeny. Tento postup vám dává mnohem větší kontrolu, než kdybyste měli spoléhat na jednorázové nasazení celého systému najednou a modlit se, že vše klapne podle očekávání.

U větších projektů je také potřeba počítat s tím, že starý a nový systém budou muset nějakou dobu běžet současně. Během této doby budou pravděpodobně probíhat i školení koncových uživatelů a migrace dat – jedná se tedy o důležitou fázi, kterou je potřeba v harmonogramu zohlednit. 

Jak vývoj urychlit, ale neobětovat kvalitu?

Vidina zkrácení doby vývoje o pár týdnů nebo dokonce měsíců se může jevit na první pohled lákavě, ale nadměrná snaha věci uspěchat se často ošklivě vymstí. Kratšího vývoje bez snížení kvality lze totiž dosáhnout jedině chytřejším přístupem, nikoli pochybnými zkratkami, které téměř vždy znamenají horší výsledek. Klíčem jsou moderní metody, zvyšující nejen rychlost, ale i spolehlivost.

V první řadě doporučujeme používání osvědčených komponent a knihoven. Není potřeba pokaždé znovu vynalézat kolo – důvěryhodné knihovny třetích stran obsahují bloky kódu, které jednoduše fungují a ušetří vývojářům spoustu času i chyb. Svou kreativitu a inovativní nápady uplatní vývojáři mnohem lépe při práci na jedinečných částech aplikace, které mají přidanou hodnotu pro váš byznys.

Dalším zlepšovákem, na který nedáme v Think Easy dopustit, je již zmíněný agilní vývoj. Tato moderní metodika rozděluje projekt do krátkých (např. dvoutýdenních) cyklů („sprintů“), během nichž týmy pracují na ucelených blocích nebo funkcionalitách. Ty jsou poté pravidelně prezentovány klientovi za účelem připomínkování. Vyvíjený systém se tak průběžně vylaďuje podle zákazníkových představ, což šetří čas i úsilí při následném testování a nasazení.

Dále se nabízí použití CI/CD pipelinů – procesů umožňujících pravidelnou integraci změn do kódu a jejich automatizované nasazování do produkčního prostředí. Kromě snížení chybovosti lze díky tomuto postupu častěji zveřejňovat nové verze, a to i několikrát denně. Není tak potřeba čekat dlouhé měsíce na nasazení celého systému najednou, což může být riskantní, ale naopak lze funkční části zavádět průběžně a nechat je testovat reálnými uživateli.

A právě včasné zapojení koncových uživatelů je posledním bodem, který bychom chtěli doporučit. Kdo jiný než právě lidé, kteří budou se systémem pracovat dnes a denně, by měl mít možnost si jej osahat co nejdříve a připomínkovat jej? Vývojáři se na software vždy dívají z jiného úhlu než uživatelé, a i přes sebedůkladnější testy jim mohou uniknout praktické detaily, které budou zhoršovat uživatelský zážitek. Zapojením koncových uživatelů již v průběhu vývoje lze tyto nedostatky „vychytat“ včas a předejít zbytečně pracným úpravám v pozdějších fázích.

Příklady z praxe

V Think Easy se vývoji informačních systémů na míru věnujeme dlouhodobě a máme zkušenosti s řešeními nejrůznějších typů a velikostí.

Naším dosud nejrozsáhlejším a nejkomplexnějším projektem je Engerio – systém nativní inzerce zobrazující relevantní reklamy na největších slovenských a jiných zahraničních mediálních portálech. Vzhledem k mimořádně vysokým technickým nárokům (100 000 dotazů za minutu, odezva 100 ms, scraping dat, …) a požadavkům na uživatelskou přívětivost nám vývoj MVP zabral celkem 9 měsíců. Na tento základ jsme následně podle zpětné vazby vrstvili další a další funkce. Vývoj systému pokračuje i po několika letech.

Na iterativní přístup jsme vsadili i v případě ERP systému Legato pro společnost Delpsys s.r.o. Toto řešení pro správu domovů pro seniory jsme postavili na architektuře mikroservis, která umožňuje maximální modularitu a jde skvěle dohromady s agilním vývojem. Dokončení celého projektu, včetně mobilní aplikace mLegato, nám v tomto případě zabralo asi rok.

Rychlá a bezpečná cesta k informačnímu systému na míru? Poraďte se s odborníky z Think Easy!

K vysněnému informačnímu systému vede často trnitá a zdlouhavá cesta. Může vás na ní potkat celá řada nástrah, které nejen protáhnou dobu vývoje, ale budou vás stát i nějaké peníze navíc. Není proto divu, že spousta majitelů firem s investicí do informačního systému otálí. Tato nerozhodnost je však brzdí při dosahování obchodních cílů a optimalizaci fungování jejich organizace.

Ačkoli jsou obavy z vývoje vlastního řešení pochopitelné, existuje zde východisko: Spolupráce s osvědčeným, profesionálním partnerem v oblasti tvorby softwaru na míru. Odborníci z Think Easy mají bohaté zkušenosti s informačními systémy všeho druhu – od návrhu až po nasazení u klienta. Naši analytici na základě vašich požadavků vypracují detailní projekt, a kromě návrhu technického řešení sestaví také realistický harmonogram, aby šel následný vývoj jako na drátkách. Využijte možnost nezávazné konzultace zdarma, na které vše probereme a domluvíme se na optimálním postupu. Stačí vyplnit náš kontaktní formulář – těšíme se na vás!